Dárkový poukaz

Popis

Informace o letovisku

Kilometry dlouhých písečných pláží, příznivé ceny služeb a pohostinnost místních obyvatel, to jsou hlavní důvody, proč je Bulharsko stále více vyhledáváno českými návštěvníky. Neváhejte a přesvědčte se sami.

Rozloha

Bulharsko je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Rozloha je 110910 m². Hlavní město je Sofia.

Obyvatelstvo

Bulharsko má od počátku devadesátých let negativní populační růst. Ten byl zaviněn malou porodností, emigrací a špatným hospodářským vývojem po roce 1989. Populaci v současné době tvoří Bulhaři 84 %, Turci 9,3 %, Romové 4,7 % a dále Arméni, Rusové, Řekové a Židé.

Historie

Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později se stalo součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. V 7. století sem přišli kočovní Protobulhaři.

Hlavním městem bulharského státu byla Pliska, která se nacházela na severovýchodě dnešního Bulharska. První bulharské carství zaniklo v roce 1018 a její území bylo začleněno do Byzantské říše.

Samostatnost získalo Bulharsko opět v roce 1185 v důsledku povstání bratrů Asena, Petra a Kalojana, budoucích panovníků Bulharska. Tak vzniká takzvaný Druhý Bulharský stát s centrem ve Velikém Tarnovu. Vrcholu dosáhlo za vlády cara Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostalo stále více pod vliv Osmanské říše. S pádem Vidinu v roce 1396 bylo Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století.

Na konci 18. století začíná bulharské národní obrození. Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně měnilo v hnutí s politickými požadavky. V roce 1876 bylo krvavě potlačeno protiosmanské Dubnové povstání. O rok později propukla rusko-turecká válka (1877-1878).

Na konci 18. století začíná bulharské národní obrození.

V roce 1876 bylo krvavě potlačeno protiosmanské Dubnové povstání. O rok později propukla rusko-turecká válka (1877-1878).

Roku 1912 se Bulharsko zapojilo spolu se spojenci z Balkánského spolku do první balkánské války s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobyla město Odrin (dnes Edirne v Turecku) a jen o několik hodin prohrálo s Řeckem "závod" o obsazení Soluně.

V roce 1918 car Ferdinand abdikoval a na trůn přichází jeho syn car Boris III. (1918 - 1943). Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce 1941 vstoupilo do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku Sovětskému svazu nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce 1944 vstupuje na území Bulharska Rudá armáda. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.

V roce 1946 bylo referendem zrušeno carství a Bulharsko se stalo lidovou republikou. Od roku 1944 až do roku 1989 vládne v Bulharsku komunistická strana.

Po roce 1989 procházela země procesem demokratizace, v roce 2004 vstoupila do NATO a v roce 2007 se stala členským státem Evropské unie.

Přírodní podmínky

V Bulharsku najdete snad vše: vysoké hory, vysočiny, ale také nížiny nebo údolí velkých řek.

Zajímavostí Bulharska je mnoho přírodních jezer, a to jak v horách, tak u moře. Nejkrásnější horská jezera jsou situována v pohoří Rila (např. Ribni jezero nebo impozantních Sedm rilských jezer). V horských jezerech vás jistě potěší pohled na krásně čistou vodu, můžete se v nich i vykoupat, ale teplota vody je většinou nízká, okolo 10 °C.

Největší bulharskou řekou je Dunaj a nejvyšší bulharskou horou, která je zároveň nejvyšší horou celého Balkánu, je Musala, která měří 2925 m.

Měna

Bulharský lev (1 BGL = 100 stotinek, někdy se setkáte se zkratkou BGN). Kurz se pohybuje většinou kolem 12 Kč za 1 lev. V některých hotelech nebo v autopůjčovnách lze platit v eurech a dolarech.

Turistické zajímavosti

V posledních letech nezajímají návštěvníky Bulharska již jen přímořská letoviska Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Primorsko, Albena, Varna, Burgas, Kranevo nebo Balčik, která jsou velmi oblíbená pro turisty ze západních evropských zemí stejně jako pro turisty z Česka. Do popředí se dostává především krásná a nedotčená příroda.

Na jih od města Sozopol se rozkládá přírodní rezervace "Písečná lilie". Je to jediné místo v celém Bulharsku, kde můžete tuto krásnou květinu spatřit ve svém přirozeném prostředí. Díky této rezervaci je v regionu zakázáno stavět velké hotely a tak se tato oblast dosud nestala masovým turistickým místem.

Velký zájem vzbuzuje například neponičená příroda u ústí řeky Ropotamo, která je přírodní rezervací. Velmi doporučujeme podniknout výlet lodí po této řece, zejména během kvetení leknínů. Přírodní rezervace Ropotamo je útočištěm pro mnoho ryb, ptáků a divokých zvířat. U pobřeží můžete vidět nejvyšší písečné duny v Bulharsku a někdy se lidem podaří zahlédnout i delfíny.

Gastronomie

Každý zná určitě pokrmy jako „šopský salát“, „čevapčiči“ nebo „kaškaval“. Co se týče kuchyně, Bulharsko má opravdu co nabídnout a může nás i v lecčem překvapit.

Základními ingrediencemi pro přípravu bulharských pokrmů jsou sýr feta - bílý sýr, u nás známý jako balkánský sýr, vyrábí se buď z kravského, kozího nebo ovčího mléka, kravský může být trochu nažloutlý, kdežto ovčí a kozí bývají bílé, velké množství zeleniny a ryb, z masa je to vepřové i hovězí.

Mezi typické bulharské pokrmy patří Tarator - studená polévka vyrobená z kyselého mléka, nastrouhané okurky, kopru a případně česneku, Musaka - teplé jídlo připravené z brambor a zeleniny, případně z masa, Kaškaval - jde o ovčí, kraví nebo smíšený sýr, který zraje 60 dnů a podává se občas jako dezert na konci jídla nebo k vínu.