Výprava za historií a relaxem na Istrii

Trasa

 PULA - ROVINJ - LIMSKÝ ZÁLIV – VRSAR

Svozové trasy

A, A1, B, D, E2

1. den

2. den

3. den

4. den

Den strávíme relaxací u moře. Ve večerních hodinách odjedeme do ČR.

5. den

Příjezd do Brna v ranních hodinách.

Cena zahrnuje

dopravu luxusním autobusem, 2× ubytování v hotelu ve dvoulůžkových pokojích, 2× snídani, služby průvodce, pojištění CK.

Cena nezahrnuje

pobytovou taxu, vstupy do navštívených objektů, doporučená částka cca 50 €.

Příplatky

jednolůžkový pokoj (1 790 Kč), cestovní pojištění Uniqa.

Poznámka

Plánovaný odjezd z Brna - 21:00, předpokládaný příjezd do Brna 7:00. Uvedené údaje jsou předpokládané. Závazná trasa a časy budou uvedeny v pokynech na zájezd, které zašleme zákazníkovi před odjezdem.

Informace o letovisku

Panenská příroda, členité pobřeží se stovkami ostrovů a ostrůvků, omývaných průzračným Jadranským mořem, osobitá atmosféra starých venkovských sídel, široká nabídka ubytování v hotelích i apartmánech dle přání návštěvníků.
V naší nabídce najdete jak pobytové zájezdy do Chorvatska autobusovou dopravou, tak i ubytování v Chorvatsku pro individuální klienty cestující vlastní dopravou.
Vybírejte dovolenou v Chorvatsku pro celou rodinu v těchto oblastech: Dalmácie, Istrie, Kvarner, Makarská riviéra, ostov Pag, ostrov Rab, ostrov Hvar, ostrov Krk, ostrov Šolta.

Rozloha

Chorvatská republika se rozprostírá na jihovýchodě Evropy, přibližně na 56 500 km², rozloha teritoriálního moře je 31 067 km². Chorvatsko má se svými více než 1000 ostrovy a ostrůvky třetí nejčlenitějčí pobřeží v Evropě (hned za Norskem a Řeckem). Hlavním městem je Záhřeb.

Obyvatelstvo

V Chorvatsku žije kolem 4,5 milionů obyvatel. Většinu obyvatel představují Chorvaté, kteří jsou doplněni národnostními menšinami. Z těch nejpočetnějších jsou to Srbové, Bosňané, Slovinci, Maďaři, Češi, Italové a Albánci.

Historie

Za první známé obyvatele Chorvatska jsou považovány ilyrské kmeny. Ilyry následovali Řekové, Římané, až se zde usadili slovanští Chorvaté. Ti položili základ dnešnímu chorvatskému obyvatelstvu. V zemi vládla dynastie Trpimírovců a prvním chorvatským králem se stal v 10. století Tomislav. Chorvatsko bylo stále ohrožováno Byzantskou říší, později i Bulhary, jejichž výpady muselo stále odrážet. Další staletí bylo Chorvatsko ohrožováno hlavně Uhry. Ti se dokonce snažili na královský trůn dosazovat své panovníky. Když později vliv Uher pominul, ke slovu se dostala Byzanc a Benátky, které si činily nároky na chorvatská území.

V 15. století se největším nepřítelem Uher a Chorvatska stali Turci, kteří velkou část Chorvatska vyplenili. Po bitvě u Moháče (r. 1526) získali Turci dokonce celou Slavonii. V 16. století se tak stát zmenšil asi na třetinu své původní rozlohy. Až v 17. století byli Turci poraženi v bitvě u Vídně. Pro Chorvatsko to ale neznamenalo nezávislost, nýbrž období tuhého absolutismu, v čele s habsburským králem.

V 19. století sílí myšlenky Chorvatů o nezávislosti na Rakousku – Uhersku. Po revolučních letech byla Chorvatsku uznána autonomie. Chorvati ale stále bojovali za úplnou nezávislost, a to v podstatě až do 1. světové války. Po rozpadu Rakouska – Uherska bylo vytvořeno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Později se stát přejmenoval na Království Jugoslávie, v jehož rámci si Chorvatsko vybudovalo částečnou nezávislost. Po 2. světové válce je Chorvatsko republikou v rámci Federativní lidové, později Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V jejím čele stál Josip Broz Tito. Po jeho smrti se ale ukázalo, že soužití tolika různorodých národů, etnik a náboženství nebude klidné a postupně docházelo ke snahám o samostatnost. V roce 1991 vyhlásilo Chorvatsko a Slovinsko na Jugoslávii nezávislost. Tento čin způsobil válečné konflikty, které trvaly až do roku 1995. Dnes je Chorvatská republika stabilní zemí s rozvíjející se ekonomikou. Chorvatsko usiluje o vstup do EU, který by se mohl uskutečnit v roce 2009.

Přírodní podmínky

Na Jaderském přímoří vládne příjemné středozemní klima s vysokým počtem slunečných dnů. Jsou zde horká a suchá léta, mírné a vlhké zimy. Ve vnitrozemí naopak převládá kontinetální mírné klima. Počasí v Chorvatsku je částečně ovlivněno větry, které se rychle mění. Nejznámějším je bóra (chladný vítr z vnitrozemí), dále jugo (horký vítr vanoucí z Afriky) nebo mistrál (ten většinou přináší krásné počasí).

Měna

Oficiální měnou Chorvatské republiky je kuna. Aktuální kurz se pohybuje kolem necelých 3,5 Kč / 1 HRK.

Turistické zajímavosti

Při vyřknutí slova Chorvatsko se asi každému vybaví nádherné oblázkové nebo skalnaté pláže a plážičky, které lákají každoročně turisty z celé Evropy, Českou republiku nevyjímaje. Pobřeží lemuje více než tisíc ostrůvků, z nichž je spousta neobydlených a mohou se tak pochlubit skoro až panenskou přírodou. Přesto se do Chorvatska nejezdí jen kvůli letní dovolené u moře.

Chorvatsko se může pyšnit několika národními parky (Plitvická jezera, Krka, Kornati), jejichž návštěva opravdu stojí za to. Také návštěva historických chorvatským měst (Záhřeb, Zadar, Split, Rijeka, Dubrovník a další) je jistě pěkným zážitkem. Kamenné stavby z dávných dob dýchají historií. Můžete také narazit na rybářské vesničky, ve kterých máte pocit, že se zastavil čas. Místní Vás jistě rádi pohostí některou z mořských specialit a na zapití Vám nabídnou pálenku Rakiju. Přijeďte do této země a poznejte pohostinnost jejích obyvatel.

Gastronomie

Chorvatská kuchyně je velmi různorodá. Každý region má své vlastní speciality, které byste měli ochutnat. Smažené, pečené, grilované, zapékané – vyhlášené lahůdky mají desítky druhů úprav a použití.

Mezi nejznámější chorvatská jídla patří:
pašticada – dušený pokrm z hovězího masa, dále pak žgvacet – guláš s nezaměnitelnou chutí, který se připravuje ze slepice.
Typická je i sušená šunka (dalmatinski pršut). Syrová šunka, která se suší na vzduchu a pak udí, skutečně nechybí v žádné restauraci a podává se většinou s ovčím sýrem (paški sir) a olivami. Stejně jako u nás i Chorvatsko má svoje regionální speciality.

K nejznámějším polévkám bezesporu patří mineštra – polévka „co dům dá“. Je to silný zeleninový vývar z brambor, fazolí, zeleniny a pořádné porce kukuřice. Do zimní verze (jota) se dává hlávkové zelí. Podobá se italské polévce minestrone. Je to polévka vegetariánská, ale přidá-li se maso, slouží i ostatním. Obligátní přísadu tvoří „pešt“ (v Dalmácii zvaný sječak), což je drobně nasekaná slanina, promíchaná s česnekem a petrželkou.

Ovšem to nejlepší, co si z chorvatské kuchyně můžete dát, jsou rybí speciality. Čerstvé krevety, před hodinou vylovené, nyní lehce opražené na domácím olivovém oleji, k tomu čerstvé víno, jako aperitiv podomácku pálená rakije a čerstvě napečené nadýchané běloučké bagety – možná právě takhle se hoduje v ráji. I když jídel po nichž se olizují i labužníci, je v téhle zemi víc. Dalším zážitkem jsou vyhlášené ústřice z Limského kanálu či ombolo, plátek vepřového masa od kosti, jemně uzený, poté opékaný na žhavém uhlí.

Zkuste zajít do malých rodinných podniků (gostinice nebo konoby), kterých je v Chorvatsku spousta. Právě ty mívají na jídelním lístku skutečné speciality připravené tradičním způsobem, doplněné nabídkou vín od místních vinařů.